Už len vzpomienka. Nie len na salaš, ale aj pastierov, čo nás nechali usušit a prespať. Dlého roky som schovával ponožky usušené tam na povale voniace udeným syrom.

Keďže bola útulňa Ďurková zatvorená tak som to skúsil. Došiel som presne na uvedené súradnice. Po maringotke ani stopy.

Aktuálně z 30.10.2005: po kolibě ani památka. Je tam ale dovezena menší jednonápravová uzaviratelná plechová maringotka. Uvnitř na kratší délku (šířku) plechová poschoďová postel (pro 2 menší osoby) částečně s matrací, nějaký ten stolek, polička, větší okno, ale chybějící kamna, ikdyž na stolku byla konvice na čaj a otvor na komínovou rouru (asi kamna někdo odvezl :-( ). Takže proti medvědům, dešti, větru odolné, ale mrazu nic moc. V bezprostředním okolí dva vydatné prameny ze svahu z trubek.